Nebaví mě zima. Nějak to ve mně vzbuzuje pocit, že mi dny, týdny a měsíce utíkají mezi prsty... Za tmy do práce, celý den v kanclu - spousta nudných hodin a otravných povinností, téměř za tmy z práce, kafe, pospávání v křesle u kafe, protože není chuť ani energie na nic jiného, usnutí u první stránky v jinak zajímavé knížce... Promrhaný čas, promrhané hodiny a promrhané dny.
Aniž bych byla schopná s tím něco udělat...
V týdnu, kdy jsem zůstala s mladší nemocnou dcerou doma, se všechno zkomplikovalo - co původně vypadalo jako pár dní relativního klidu s možností času na nápady a jejich realizaci, se změnilo na pár dní strachu o tátovo zdraví a když už strach pominul, vystřídala ho hnusná viróza, proležená neděle s horkým čajem a proležené pondělí s příšerným záchvatem migrény.
A v úterý do práce... A koloběh pokračuje...
Asi čekám na jaro. Je to špatný, takhle se přece čekat nemá! Vůbec se nemá na nic čekat! Ale tenhle čas je fakt děsnej...
Souprava, na kterou jsem se zmohla koncem ledna.
A po dlouhé době jeden freeform, doma se mi válí hromada SW rivolí, jenže jak je dělá každej, nebaví mě, tak jsem je aspoň zužitkovala jinak než ostatní :-)
