pátek 22. června 2012

Nějaké ne moc nové novinky :-)

Jen pár kousků z poslední doby. Z úplně poslední doby nejsou, protože jsem pracovala poslední měsíc na velké soupravě na zakázku, je dokončená, jen vyfotit a vystavit. Ale dnes ještě ne :-)


Černozlatý náramek byl původně na zakázku, ale téhle barevné kombinace jsem se nakonec zhostila jinak (ale to až příště).

Tyhle náušničky byly první pokus, ale už je nemám, pocestují jako dárek za moře :-)



Zelenofialový náhrdelník a brož vznikly kvůli fotkám pro reklamu na keramické kabošony.

sobota 2. června 2012

Zpátky...

Konec času za hranicemi všedních dnů.
Konec blažených dvou týdnů strávených víc než 200 km od domova, mimo veškeré povinnosti a nutnosti a známé ksichty, nákupy, úklidy, porady a jiné nesmysly... Sláva buď preventivním rehabilitacím, ať je Bůh opatruje a žádný blb od zeleného stolu nepocítí náhlý impuls tvořivosti v rámci šetřivosti a nevybleje návrh je zrušit...

Přečetla jsem pár stránek v knížce, kterou jsem měla v plánu tam přečíst celou. Vytvořila jsem s bídou třetinu náramku, který jsem měla v plánu tam vytvořit celý.

Zato jsem podnikla výlet do Jablonce a rochnila se v obchodě narvaném materiálem od podlahy po stropy v několika místnostech a zachránila mě jen nedostatečně vysoká částka na bankovním účtu od bezbřehého utrácení. Taky jsem se byla podívat v Janských Lázních, kde jsem byla jako asi čtyřletá na první rodinný dovolený a dodnes si některý místa pamatuju. Třeba ten Krakonoš čumící ze skály mě ale zklamal, tehdy mi připadal jako středobod města - dnes stál k němu prdelí obrácený autobus neb plácek před ním funguje jako miniaturní autobusové nádraží... Taky naprostá většina budov ve městě, které patří státním lázním, je v naprosto zoufalém a dezolátním stavu, smutný pohled je to... Vybočují jen penziony a hotely, které žijí v sezóně z turistů. Škoda. Smutnej obrázek, bohužel typickej...

A protože jsem tentokrát nikde neobjevila jindy tolik oblíbenej anketní lístek při ukončení pobytu, musím to napsat aspoň sem, ačkoliv bych to velice ráda napsala právě do toho anketního lístku. Já chápu, že se jede na provizorium, když je hlavní hotelová budova zavřená. Chápu, že nebude nabídka jídel taková jako za normálního provozu, chápu že v restauraci nemůžu čekat švédský stoly při hlavních jídlech apod. Ale nechápu, proč při dvou hlavních jídlech denně o počtu celkem tří jídel na výběr je skoro pokaždý maso. Vepřový nebo hovězí především. Když bylo bezmasý, bylo hnusný. Jinak bylo jenom mastný. Ryba za dva týdny jedinkrát! To je takovej problém při šesti jídlech denně udělat alespoň jedno s rybou nebo chutný bez masa?
Je takovej problém koupit na snídani ráno dva okurky a tři papriky, aby tam aspoň nějaká zelenina byla? Nebyla žádná! Žádná za celých 14 dní. Ani kousek. Každej den jsem snídala to samý - rohlík a uzenej sejra, protože salámy a vodou nacucanou šunku fakt nejím. Semtam džem a jogurt. Müsli žádný, jen obyčejný kornflejky. Zachránila to občas kobliha. K pití jedovatě fialovočervená voda k snídani. O normální vodu z kohoutku bylo třeba každý ráno zaškemrat.
K hlavním jídlům se pití nedostává, normálně se objednává jako v restauraci - toť běžná praxe. Ale ještě se mi za těch 10 let nestalo, že bych se toho, že si chci objednat a poté zaplatit neperlivou vodu nebo kolu, musela doslova doprošovat - nikdo se nezeptal a nikdo s tím nepočítal, doslova jsem obsluhu musela odchytávat nebo pak platit na baru. To, že mi nikdy nikdo z personálu pití nenalil do skleničky, když už se mi podařilo ho objednat, už je jen maličkost... Jeden den jsme si chtěly se spolubydlící dát kafe po večeři - po dvaceti minutách marnýho čekání, kdy si nás někdo všimne (asi ve stylu - najíst jste dostaly, tak vypadněte) jsme se sebraly a mazaly do restaurace o pár desítek metrů dál... A jako do jinýho světa - příjemná obsluha, dobrá káva a přestože jsme byly v lokále jediný (holt mimo sezónu), servírka byla ochotná, usměvavá a posezení luxusní. Stejnou zkušenost jsem udělala pokaždý, když jsem šla na kafe nebo jen tak posedět (a i na dobrý jídlo) kamkoliv jinam. Tam, kde jim záleží na tom, aby se k nim lidi vraceli, se podle toho taky chovali - a já se vracela.

Inu - na co se snažit, když mají svý jistý, že? Dostali za nás zaplaceno a přestože v tuhle dobu tvoříme prakticky jediný hosty, chování personálu tomu neodpovídalo ani náhodou. Ať mi nikdo nevykládá, že tohle je z důvodu provizoria - tohle je z důvodu "serem na ně". Stejně jako pan ředitel, který se ani neobtěžoval přijít na výstupní pohovor, kde na něj lidi čekali...
Pročpak tam ten anketní lístek tentokrát nebyl? ;-)

Nad Špindlem
K Bílému Labi
Výhled na Labský důl
Krakonoš v Jánských Lázních
Jánské Lázně od kostela na kopci
Tvoření příště ;-)