Pijou mi krev!!!
Ježíš, jak mi některý lidi poslední dobou pijou krev!
Pije mi krev babička tchýně, která si k nám přinese roli toaletního papíru, že prej to tak byla zvyklá u svý dcery... Na hajzlu leží celý balení toaleťáku, ale ona si k nám donese svůj! Nemám sílu se hádat, ale zůstává to ve mně.
Pije mi krev, když trousí poznámky k mým dcerám (já u toho samozřejmě nejsem) o tom, že bych měla přeci péct, že proč nepeču (bábovky, koláče a štrůdly, aby moje děti neumřely hlady)... Proč nekoupím dětem k jídlu nutelu? Jako k mazání na chleba nebo rohlíky k snídani... Ono je asi blbě, že chystám snídaně a svačiny se sýrem, šunkou, paprikou, hroznama nebo medem...
Rýpe do dcery, že má škaredý vlasy a měla by si s nima něco udělat... Vlasy má po mně. Jemný. Pro pěstování dlouhých vlasů žádná devíza, ale chce je mít dlouhý - tak ať je takový má! Mám ji snad proti její vůli nechat ostříhat?
Rýpe do ní, že si nemá mačkat nos (hard core verze je "Nedovol, aby ti máma ten nos mačkala")! "Proč si nezajdeš k tetě, ona na to něco má..." Děcko je tak dost naštvaný ze spousty černých teček, kterých se zbavuje a patnáctiletej puberťák asi jako poslední věc udělá to, že půjde někam škemrat něco na uhry...
Když si začne vyrábět svůj vlastní nikoliv jednoduchý šperk - ano, učí se ode mě - babička jí řekne, že proč se po mně opičí...
Jsou to blbiny, ale ony pak vždycky jednou za pár dní vylezou na povrch a dopadne to tak, že přiletím z práce, zapínám PC a píšu, protože to ze mě musí ven...
Pije mi krev ten blbec, co si mě dneska zavolal, aby mi dvě hodiny vykládal o něčem, co s mou prací souvisí jen okrajově a hlavně jsou to věci, který nemůžu vůbec nijak ovlivnit... Důležitej vůl, co se nejspíš nesmírně rád poslouchá a zakáže vám mluvit, dokud nedomluví on... A když domluví, stejně řeknete pětinu toho, co jste měli říct... Nešla jsem kvůli němu ani na oběd, nechala jsem ho propadnout... jednak bylo pozdě a druhak mě přešla chuť... Krom toho mi dokonce nabízel místo - mezi lidma, kteří mě před čtyřmi lety vyhodili a hodili totálně přes palubu...
Pije mi krev, že se musím bít o to, na co mám už dávno nárok a chovat se doslova jako svině, abych toho dosáhla.
Pije mi krev ten zmrd, co mi vychlastal za jediný den ve společné ledničce v práci mlíko - že se najde někdo takovej, kdo si úplně sprostě nalejvá z PODEPSANÝ krabice a během jedinýho dne ji vyžere tak, že mi na dně nezůstane ani na jediný kafe...
Ufff.... je mi líp. Fakt je mi líp, když jsem to sem takhle napsala.
Tak mě napadá, že můj poslední větší počin se tak nějak k tomuhle příspěvku hodí :-) Už ho nemám, prodal se během jedinýho dne a myslím, že s žádným šperkem jsem se ještě tak těžko neloučila...
Upgrade: Taky mi pije krev ta podělaná reklama, která vyskakuje pokaždý, když tenhle blog otevřu a tutově vyskakuje i všem, kteří sem jdou - tímto se vám všem omlouvám, ale já ji tam nedala, nevím, proč tam je a netuším, jak se toho zbavit...