Momentálně se válím v Krkonoších. Už jen dva necelé dny. Krásný to bylo :-) Ještě hezčí je, že se moje poslední můra včera prodala! A to jsem ji sem ani nestihla dát... Tak tady je - "Mlčení jehňátek":
Pak mám už jen jedny malý náušnice, co jsou napůl zakázka - Shibori:
Jedna ženská, co věčně ponocuje a při tom ponocování rozhazuje kolem sebe do virtuálna sem tam fotky, spousty slov a hromady těch droboučkých kousíčků skla, ze kterých jehlou a nití skládá šperky všech možných i nemožných tvarů a barev...
Občas je vstup na tento blog jen na vlastní nebezpečí! Autorka blogu si vyhrazuje právo si na tomto svém výsostném území psát co chce a jak chce! A žádá případné dotčené čtenáře, aby toto pravidlo respektovali ;-)
Ne, ne, ne a ne. Jsem ráda, že jsem si tu Trhlinu nekoupila, že jsem natrefila v knihovně tohle, abych autora zkusila. Jestli píše tímhle stylem, byly by to vyhozené peníze. Nuda, bezbřehá nuda. Hromada na sebe navršených klišé jako trvale udržovaná pochybná atmosféra strachu, nedokončené věty, laciný to trik k udržení pozornosti a napětí, hrdina je neustále na pokraji bezvědomí strachy, nevíme z čeho, už by měl dávno z toho strachu umřít, dávkování informací je účelově pomalé, aby se příběh mohl natáhnout... Psychologie postav nula, chovají se nelogicky. Chtěla jsem to asi ve třetině odložit, nakonec jsem to dala celé, čímž jsem se přesvědčila, že jak marné to bylo na začátku, tak marné to bylo i na konci. Never again.