Jo, měla jsem pravdu, když jsem minule psala, že minimálně do května se domů nepodívám. Ono to poslední dny vypadá, že se domů nepodívám ani v tom květnu totiž.
Už to vypadalo, že to půjde... Jenže - lidskej faktor, žejo... Dneska jsem se vůbec poprvé dívala na video Jardy Duška a nejenže mi to spravilo hodně, fakt hodně blbou náladu, ale padlo tam něco o tom, že tahle doba ukazuje lidi takové, jací jsou.
A tak jdou někteří bezohlední ještě bezohledněji za svým.
A jiní v době, kdy jsou důležité esenciální věci jako rodina, vztahy a zdraví, se pořád dál a dál rejpou ve vlastní ublíženosti a malichernostech...
Jeden by řek, že ve svých pokročilých létech dost přes čtyřicet už bych mohla být schopná si rozhodnout, s kým se chci anebo nechci bavit. Že bych taky měla být schopná poznat, jakej je kdo charakter. Že bych měla mít právo se stýkat s kým chci a kdy chci. Ano, zní to logicky, že...
Jenže to nesmíte narazit na někoho, kdo je natolik paranoidní, že bude řešit, s kým, kdy, jak a o čem se bavíte, vlastně vám bude zakazovat se bavit a stýkat s osobou, se kterou měl sám dřív spory a nepříjemné zkušenosti (dávno předtím, než jsem na místo přišla já), řešit, jestli nááááhodou netrávíte ten čas pomluvami o něm, dělat narážky na jakýkoliv kontakt a všelijak vám více či méně nenápadně dávat najevo, že s tím má problém.
Důležité je dodat, že se jedná o moje soukromé aktivity ve volném čase.
A já jsem v téhle době fakt unavená z těchhle hovadin, zbytečných a malicherných nicotných záležitostí, nepotřebuju řešit cizí frustrace a stávat se hromosvodem nevyřešenejch mindráků, být zatahovaná do těchhle sraček někoho jinýho, se kterýma jsem neměla a nemám nic společnýho.
Chci jen přečkat tuhle otravnou dobu se zdravým rozumem, když už musím být odříznutá od všech blízkých lidí a když už mi byla sebrána i jistá šance, že bych se s nima po čtvrt roce třeba mohla setkat. Spíš začíná být pravděpodobnější možnost, vzhledem k tomu, že já nemůžu do ČR a manžel nemůže z ČR, že si budeme muset přehodit dcery přes hranice, aby se mnou mohly aspoň ony strávit nějaký čas...
Protože výhledově je dost možné, že do ČR se dostanu až někdy v červenci... To je půl roku po tom, co jsem byla naposledy doma...
To s tím zdravým rozumem není nadsázka, jak jsem tu většinu času úplně sama, tak mi z toho už občas začíná pěkně jebat...
