neděle 31. ledna 2016

Jo!!!! Dopadlo to :-)

Výsledky zkoušky jsem se dozvěděla přesně za týden a jeden den. V úterý. Potvrdilo se to, co mi říkali všichni kolegové, kteří tím prošli - když po téhle zkoušce máte pocit, že jste to nedali, tak jste to dali. Když si myslíte, že to bylo v pohodě, většinou to dopadne špatně. Takže úměrně k mému rostoucímu úděsu během toho týdne čekání, kdy jsem si postupně uvědomovala další a další chyby, který jsem tam udělala a zdálo se mi čím dál míň pravděpodobnější, že to dobře dopadlo, byl výsledek přesně opačný. Dosáhla jsem 2. (tudíž požadované a kýžené) úrovně ve všech čtyřech oblastech - poslech, mluvení, čtení, psaní.

Takže juchů, mám to! A tím mám tedy klid pokud se tohoto kvalifikačního požadavku týká :-)
Bonusem navíc je to, že jsem byla nakonec jediná, kdo to takhle kompletně dal, jak jsem se dozvěděla den na to. Což potěšilo moje ego, protože během těch čtyř měsíců jsem měla mnohokrát pocit frustrace, neboť několik spolužáků se jevilo mnohem sebevědomějších a zdatnějších než já a řeči typu "mně se to nezdálo tak těžký" a "to bylo v pohodě", zatímco já jsem mnohokrát ušolíchala poslechový test s bídou na 60%, mě dokázaly dosti zdeptat. 
No, zjevně to občas dostatečné sebevědomí nezachrání :-)

Zítra (nebo v nejbližších dnech) mě čeká cosi nepříjemného, co nemůžu nijak ovlivnit a stalo se to, když jsem v práci vůbec nebyla. Přesto si vrchní šéf přeje umejt hlavy všem... Nesnáším to! Intriky a závist a pomluvy a mravokárci a přetvářka a falešný podlízání a falešný přátelství a manipulace - k zblití.

Radši zpátky ke šperkům. První náramek letošního roku je trošku jiný barvou i stylem než moje obvyklé motivy:




Mám hotové i další věci, ale ty zase až příště. Taky mám nafocených pár fotek z výroby tohoto náramku, takže časem vložím :-)

pondělí 18. ledna 2016

Dokonáno jest...

Dneska jsem absolvovala zkoušku. Nevím jak. Dozvím se to minimálně až za týden. Ale podle toho, co jsem tam dneska zažívala, bych řekla, že - je to marný, je to marný, je to marný... Budu ráda, jestli jsem si nepodělala to, co jsem tam měla doteď... 

A zítra po čtyřech měsících poprvé do práce. 
Sbohem ranní posezení u kávy a snídaně :-( 
Sbohem čerstvé rohlíčky všelikého druhu :-( 
Sbohem pěší cesty do školy :-(

Ale upřímně - po dnešku nechci angličtinu minimálně půl roku ani vidět!

Když jsem dělala ten náhrdelník, co je v minulém článku, průběžně jsem si tu práci fotila. Říkala jsem si, že by to třeba někoho mohlo zajímat... 

Když bude zájem, můžu to dělat častěji ;-) Je to aspoň něco, co umím... narozdíl od angličtiny, že.

Hromádka materiálu, většinou koupeného v Hamburku v srpnu/
Material for using - I bought it in August in Hamburg.


Papírové vzory a vystřihnuté části podkladu/
Paper pattern and Lacey's Stiff Stuff underlay:


Keramický kabošon a zkamenělina mořského ježka - přilepeno na podkladu/
Ceramic cabochon and a fossil of a sea urchin - glued on the underlay:


Horní část přívěsku/
The upper part of a pendant:


Miyuki kostičky - ještě nikdy jsem je nepoužila, až teď (taky se tady nedají sehnat)/
Miyuki Cubes used for bead embroidery:




Dokončená horní část/
The upper part is done:


Spodní část přívěsku/
The lower part of the pendant:


Dokončení obou částí/
Both parts are finished:




Spojení obou částí/
Both parts are connected:


Šité šňůry před jejich připojením k přívěsku/ 
Herringbone spiral ropes before their connection to the pendant:


Hotovo :-)
Done.



pondělí 4. ledna 2016

Konec už je blízko...

Přidala jsem na pravou stranu blogu jeden gadget. Občas, když nechám nějakou jó vtipnou a trefnou krátkou "review" na Goodreads, linknu to tam. Protože marná sláva, i když šperky čas od času flákám, čtení neflákám asi nikdy. Pořád něco čtu, i když někdy tedy hodně pomalu...

Zkouška z angličtiny se blíží, už zbývají jen necelý dva týdny. Mám pocit, že umím míň, než když jsem do toho kurzu v září nastoupila... Když to nedám, budu v práci mezi kolegy za debila. I když ten blok, co mám v hlavě pokaždý, když mám na někoho promluvit, se snad trošku, aspoň trošičku posunul...

V každým případě mi skončí nádherný období, kdy vstávám po šesté, udělám si snídani, udělám snídani a svačinu dceři, uvařím si kafe, v klidu se nasnídám a vypiju si to kafe, pak se seberu a jdu PĚŠKY do "školy", odkud se cca ve čtvrt na čtyři vrátím domů, když jsem si v polední pauze stihla nakoupit domů čerstvý pečivo ze své oblíbené pekárny v Senimu a udělat si tam v sámošce běžnej nákup. Začne vstávání po páté, cesta 40 km po šesté tam a po čtvrté zase zpátky, příchod domů kolem páté a tahání oschlých rohlíků z kantýny, protože není kdy zajít pro čerstvý a dobrý kus pečiva... Chjo...

Koncem roku jsem došila náhrdelník, na který jsem použila jeden z těch krásných keramických kabošonů, co jsem si koupila v srpnu v Hamburku od těch dvou fešných Poláků a taky zkamenělýho mořskýho ježka, co jsem koupila před rokem nebo dvěma na Geosvětě v Praze. Ještě mi jeden zůstal :-)