úterý 8. března 2016

Můry...

Poslední týdny si u nás podávají dveře nejrůznější virózy a bacily. Napřed já, potom starší dcera... a když už to vypadalo, že je to po víc jak dvou týdnech konečně v klidu, odpadla pro změnu mladší dcera...

Já se dílem válím v nějaký knížce a dílem se válím jen tak (dny strávené v práci nepočítám). A semtam si u toho tedy něco stvořím. Ale protože nějak plavu ve vakuu a potácím se mezi dlouhými etapami svých iracionálních úzkostí a strachů a kratšími etapami relativního duševního klidu, nic nějak závratně úžasného prozatím nevzniklo. Nejde se tomu cele odevzdat. 

V práci série podivných událostí zaviněných podivnými mezilidskými vztahy, což mě občas nutí pozměnit na některé osoby názor, ale častěji spíš utvrdí negativní postoj k někomu (je to ještě horší, než člověk čekal).

Takže jsem se trošku rozšoupla na můří téma (tak nějak mi do té nálady padlo):