neděle 9. května 2010

Druhá Provence

Posledních čtrnáct dní jsem věnovala výrobě náramku, částečně na zakázku. Proč částečně? Nedávno se na mne obrátila zákaznice, zda bych jí nevyrobila náramek, který už jsem prodala. Jedná se o ten fialový, co je tuším první v tomhle blogu. Jelikož nevyrábím stejné věci víckrát, dílem proto, že chci zachovat originalitu a dílem také proto, že mne jednoduše nebaví opakovat stejné věci, jsem zprvu náramek udělat odmítla, poté nezávazně napsala, že se pokusím...
Vyšívaný šperk jsem nedělala už delší dobu a zastesklo se mi po změně, navíc měl být náramek 5 cm široký, což slibovalo přece jen určitý rozdíl od toho prvního...
Takže - tady je:

úterý 23. března 2010

Cabo de Hornos

Nedávno jsem četla knížku. Ne, nebyl to cestopis, bylo to trochu sci-fi a trochu dobrodružný. A dobře napsaný. Děj knížky se odehrával poblíž Mysu Horn a protože se mi představy při čtení mísily s představama o tom, jak by měl vypadat ten kousek, co udělám do níže zmiňované soutěže, nakonec jsem to dala dohromady.

Proč?
Protože moře není vždycky modré...!!! Protože Mys Horn znám z knížek už od dětství jako hrob námořníků, jako místo, kde téměř nepřetržitě zuří bouře a fičí vichr a mnohametrový vlny zalévají paluby lodí...


Modrých moří už byla spousta. Ale moře není vždycky modré...


sobota 13. března 2010

Požitek

Po japonském rokajlu Miyuki Delica jsem pošilhávala už dlouho, záviděla těm, co ho mají k dospozici ty úžasně úhledné a přesné výrobky a říkala si, jaká škoda, že tenhle materiál tady k dostání není...
Je. Za dosti šílenou cenu. Obětovala jsem spoustu peněz a nechala si poslat pár tubiček 7,5 g, každá barva jiná. Přišel maličký lehoučký balíček za tisícovku, na obsah jsem napřed jen koukala a nevěděla, co si s takovou drahou nádherou počít... Pak jsem neodolala a pustila se do náramku. Vzorek jsem hodila od oka, podle momentálního nápadu, nic jsem nekreslila a neplánovala.
Ve třech čtvrtinách práce mi došly ty tmavě modré korálky... Co s tím? No jedině doobjednat, přece to nenechám nedokončené! A přece si nebudu kupovat jednu tubičku, když už tam nakupuju... A tak mě opustila další tisícovka...
Ale nemrzí mě to. Byla radost z tohoto materiálu dělat! Není to "každý pes jiná ves", jeden korálek je jako druhý, je požitek s ním pracovat!

čtvrtek 11. března 2010

Co jsem spáchala...

Ono mi to strašilo v hlavě už delší dobu. Jenže já jsem vždycky byla sólovej hráč, co si vystačí sám a nerad se druží, seskupuje a sdílí. Takže jsem na to sice myslela, ale netroufala si něco v tom podniknout...
Až přibližně před čtrnácti dny - fler upravil řazení zájmových klubů a já se rozhodla do toho jít :-)
Co si od toho slibuju? Nic zvláštního. Třeba se to ujme a třeba ne. Třeba nakonec nebude zájem, třeba bude...

Můžu říct jenom tolik, že zatím mě to hodně bavííííí - a o tom to je!

Co vlastně? Mrkněte se SEM.
A kdo je na FB, může i sem.

Zatím vymýšlím a přemýšlím a fantazie pracuje... na výsledek si budete muset 6 týdnů počkat ;-)

neděle 28. února 2010

Zelený šutráček

Zelený vyšívaný kousek, uprostřed tromlovaný zelený avanturín :-)
Snad se bude líbit...

neděle 14. února 2010

Ohni se mnou pojď...

Po dlouhé době jeden freeform.
Někdy koncem loňského roku mě jedna zákaznice požádala, zda bych mohla udělat podle jednoho z mých už dávno prodaných náramků podobný v ohnivých barvách. Začátkem ledna jsem zrealizovala, bohužel jsem nenaplnila očekávání, tak jsem to vzala jako výzvu, navíc se mi podařilo nedávno koupit krásný tromlovaný karneolový kamínek a výsledkem je ohnivý freeform náramek, který ve skutečnosti vypadá ještě mnohem líp než na fotkách...
Název je citace z Městečka Twin Peaks :-)


neděle 7. února 2010

Dva nové kousky

První náramek jsem původně udělala pro sebe, na jeden jediný ples, kterýho jsem se měla zúčastnit. Bohužel jsem to nějak neodhadla a udělala ho příliš velký, takže jsem si ho ani nevzala, přestože byl k plesovým šatům :-(
A zima už je mi dlouhá. Nebaví mě mráz, nebaví mě sníh, nebaví mě chlad. Těším se na jaro. Až ze zmrzlé země vykouknou první zelené výhonky...

sobota 23. ledna 2010

Aztec

Ještě pořád mě circular brick stitch neomrzel. Baví mě experimentovat s barvama. Tentokrát jsem vyhrabala ze zásob čtyři kamínky syntetického tyrkysu, válí se mi doma už dva roky a absolutně jsem nevěděla, co s nima. Mají nepravidelný tvar, takže náušnice by byly každá jiná.
U náramku to nevadí :-)

sobota 19. prosince 2009

Barvy bouřky a korálu

Dva nové kousky poslední doby. Prozatím se mi líbí tenhle styl náramků, baví mě hra s barvama.

pondělí 30. listopadu 2009

Moře a slunko

Nedávno se mě kdosi dotázal, jestli bych mohla udělat něco v modro-černo-zlaté kombinaci. Ta černá mi do toho tentokrát jaksi nezapadala, takže jsem ji nahradila hodně tmavě modrou a udělala náušnice a náramek do soupravy.
Vystavila na fleru a chystala se vystavit i na Etsy. Ale ještě než jsem to stihla udělat, byl náramek prodaný... Takže repete, v nejbližší době :-) A časem určitě i něco v té akvamarínovo-zlato-černé kombinaci...

neděle 22. listopadu 2009

Na maturitní ples

Slíbila jsem, že udělám :-) Chtěla jsem udělat něco originálního, něco, co jsem ještě nedělala, ale pak jsem dostala strach, že když budu zkoušet, nestihnu termín, protože budu párat, šít a zase párat, a tak jsem prostě zůstala u svýho osvědčenýho způsobu, jen volba barevné kombinace je originál, takovou jsem ještě neměla.
Doufám, že jsem aspoň trochu splnila očekávání :-)
Délka náramku 18,5 cm včetně zapínání, šířka maximálně 4,2 cm.
Délka náhrdelníku 47,5 cm včetně zapínání, délka přívěsku celkem 10,5 cm.

neděle 11. října 2009

Dva...

V poslední době jsem dostala chuť na trochu pravidelnosti, a protože fialový Bollywood měl onehdy docela úspěch, ušila jsem v minulých dnech dva náramky ve stejném stylu, ale jiných barvách.
První jako slunko podzimní...


Druhý jako les, v němž pořád prší...

neděle 4. října 2009

Hadi


Tak a tady je druhý náramek pro Gombu :-)

Nikoliv poprvé mě napadlo do vyšívaného náramku dát něco konkrétního. Ale poprvý jsem to zrealizovala.
Ufff. Musím říct, že to bylo mnohem pracnější než ty ostatní náramky, co jsem doteď udělala. Dalo mi to pěkně zabrat.
Vyšel z toho nenápadný vzor, tak trochu jako hadí mozaika. Snad se bude líbit...

neděle 20. září 2009

Fialová pokračuje...

Při práci na náramku, který je v minulém článku, jsem si vzpomněla na kamínek světlého ametystu, který jsem nedávno koupila.
Vznikl z toho jednoduchý náhrdelník - obšitý kamínek, ve kterém jsou vidět prasklinky a lomí se v něm světlo, protože z druhé strany je částečně odkrytý, a trojbarevná šňůra šitá stylem rybí kost.
Není moc dlouhý, tak akorát do malého výstřihu. Nosí se pohodlně a vypadá efektně.

sobota 12. září 2009

Tak trochu orient...

Po vyšívaném náramku jsem dostala chuť na něco jednoduššího, míň komplikovaného, u čeho se nemusí moc myslet :-) Vyštrachala jsem ametystové korálky, použila je jako středy, prohrabala důkladně krabici s TOHO rokajlem (tam je mi vždycky trochu zatěžko sahat, v těch pytlíčcích je těch drahých korálků tak málo, že je mi líto je používat), navybírala všechno, co mělo něco společného s fialovou barvou, našila kolečka, spojila je k sobě a je z toho náramek...

Osobně si myslím, že nejlíp by se vyjímal na zápěstí nějaké břišní tanečnici ;-))

neděle 6. září 2009

Na přání

Před nějakým časem se mě kdosi zeptal, jestli bych byla schopná udělat i náramek ve stylu pánském. Původně jsem si myslela, že k tomu nutně potřebuju nějaký čistě mužský komponent, ale nějak jsem na žádný nemohla narazit, lebky a kříže mi nepřišly zrovna vhodné a prostě nic jiného mě do nosu necvrnklo.
Takže nakonec je to jen stříbrnošedočerný labradoritový kamínek. A spousta rokajlu v ostrých tvarech... A v tmavých barvách - olejová, černá, šedá, kovová, pro kontrast trošku zlaté a stříbřité. Šířka 4 cm, délka pro obvod zápěstí cca 17,5 cm :-)
Snad se bude líbit...

sobota 8. srpna 2009

El Corazón

Nedávno jsem se zastavila v obchůdku, kam chodím hrabat se v krabicích s minerály a polodrahokamy a tromlovanými kamínky. Nakoupila jsem pár šutýrků, doma je dala do jednoho pytlíčku a schovala k těm ostatním. Když jsem pak koncem minulého týdne přemýšlela, do čeho se dál pustím, vzala jsem ten pytlíček, vysypala kamínky a hrabala se v nich.

Do ruky mi padlo malé "býčí oko". Zkusila jsem ho obšít červenohnědým a zlatavým rokajlem, pak navázala temně červenými odstíny a čím častěji jsem se na to koukala, tím víc mi to připomínalo srdce. Dozdobení droboučkým červeným rokajlem už se pak nabízelo samo... Nebo to nepřipomíná žilky?

středa 22. července 2009

Letní bouřky



Odjakživa mě fascinovaly. Stávám u okna, na balkoně, na verandě, abych měla to divadlo z první ruky. Vždycky, když se někde na obzoru objeví ten olověný mrak, čekám...

"Bubák tam leze," říkávalo se u nás doma, když jsem byla malá, když se zatmělo nad kopcem, co se mu říká Rampach. Říkám to doteď. Od Rampachu chodily skoro všechny neškodné letní bouřky. Letošní léto je trochu výjimkou. Letos chodily z jiných směrů, bohužel.

Fascinuje mě, jak bouřkové mraky ztmavnou, když svítí slunko. Jak se neškodná šeď na obzoru změní v hrozivou šedomodrou zeď. Jak v dálce jsou vidět provazy deště, jak se s postupujícím živlem ztrácí okolní krajina. Pod dojmem tohoto přírodního divadla vznikl i další náramek. Musela jsem ho udělat, musela jsem použít barvy bouřkového mraku - černá, šedá, zlatostříbřité okraje... Doprostřed náramku jsem zasadila labradoritový kamínek, co hází stříbrné odlesky, jako ty bouřkové mraky...

Přemýšlím, že by mohl podobně vypadat i náhrdelník...

čtvrtek 16. července 2009

Tyrkys a oranžová

Mám moc ráda tuhle barevou kombinaci. Nedávno jsem si koupila sarong ve stejných barvách. Sarong jsem sice nosila akorát na dovolené u moře, když bylo večer chladno a teď v tomhle vedru nechodím ani k vodě, ale jsou to prostě moje barvy.
Karneolový kamínek jsem měla doma už dlouho a přemýšlela jsem, jak jej nejlíp použít. A tak ze zbytků dojmů z letošního týdne u moře vznikl nový náramek:

Vidím taverničku někde ve Středomoří, kdosi sedí na zahrádce, popíjí mojito, přes ramena ten tyrkysovooranžový sarong a na zápěstí tenhle náramek... Škoda, že to nejsem já...

pondělí 22. června 2009

Pod hladinou

Nedávno jsem přinesla domů perleťový donut. Když jsem ho v obchůdku v té vitrínce uviděla, měl tak fantastické barvy, že jsem ho musela mít. Většinou nakupuju komponenty a materiál tím stylem, že když se mi něco líbí, koupím to, aniž bych věděla, co konkrétně s tím. Nápad musí napřed uzrát. Původně jsem si ho koupila pro sebe, že si ho jen tak zavěsím na krk, ale má tak nádherně modrofialovočernou barvu, že by byla škoda ho nepoužít na něco pořádného.

Tak vznikl náramek ve stejných barvách, s donutem uprostřed :-) Přemýšlela jsem i nad náhrdelníkem, ale nějak nedostával pořád v hlavně konkrétní podobu, takže...


V současné době už vniká další...