neděle 30. ledna 2011

Splnit sen? Děkuji, radši ne!

Tak od pátku už vím, jaké to je, když se člověku splní sen...
Od doby, kdy jsem si udělala řidičák (což je už skoro dvacet let) se mi čas od času opakuje stejný sen: 

Jedu v autě. Musím brzdit. Sedačka řidiče je ale moc posunutá dozadu a já, protože jsem malá, tak nemůžu dosáhnout na pedály. Zvlášť na ten brzdový. A tak se snažím zabrzdit, ale abych ten pedál sešlápla, jedu po sedačce dolů... Druhá varianta je, že na pedál sice dosáhnu, ale přestože je sešlápnutý až k podlaze, auto jede dál...

Ve čtvrtek mi to v jedný zatáčce už v práci dost brutálně ujelo. Cesta byla zledovatělá a přestože jsem nebrzdila a jela pomaličku, zadek auta začal ujíždět a ujel až k chodníku (na kterém stáli lidi), kde kola zabraly až o obrubník a hromadu sněhu. 
Fakt se mi v pátek hrozně nechtělo jet... Nepříjemný pocit kolem žaludku, ráno zdržení kvůli škrabání namrzlého skla... Dva pasažéry v autě. Dálnice úplně v pohodě, malý provoz, ale sotva jsem z ní sjela, tak mlha jak mlíko až do práce. Jela jsem pomaličku a opatrně, přestože silnice byla suchá, protože jeden nikdy neví... Po zkušenosti ze čtvrtka i po areálu "firmy" fakt hodně opatrně... Protože ve "firmě" není cesta nijak udržovaná, maximálně pak během dopoledne štěrkem posypaná - a to ještě jen ta hlavní...
No a jak jsem vjela na parkoviště a začala dobržďovat, auto jelo furt dál, a protože parkoviště je tak trošku do dolíku, tak i zrychlovat... Za parkovištěm je svah dolů... První mi blesklo hlavou, že snad přebruslím celou tu plochu a sjedem z toho srázu. Pak že než se snažit brzdit a riskovat, že to neklapne, bude lepší zkusit normálně zaparkovat... Takže jsem stočila auto vedle zaparkovaných aut a zkusila dobrzdit...
A pak už jsem jen viděla, jak se ta zeď přibližuje... a auto prostě jede dál...
Rána, kouř, smrad, barevná hudba...
Nakřáplé plasty, prasklé čelní sklo, vystřelený airbag... A další... Když jsem se z toho trochu vzpamatovala, zjistila jsem, že mám rozbité klouby na palcích, levé zápěstí a na pravé ruce na předloktí hnusnou podlitinu. Zbytek pracovního dne návštěva doktora, čekání na odtah a posléze návštěva chirurgie...

V pondělí už se do práce zase povezu... Bo auto si v servisu asi ještě pobude a já odmítám jezdit na ledu...
Všechny sny by se opravdu plnit neměly...

4 komentáře:

  1. Od takových snů raději dál :(
    Hlavně, že se nic horšího nestalo.
    Přeju brzké uzdravení.

    OdpovědětVymazat
  2. Nojo, nejsou sny jako sny... Třeba ten sen znamená něco o tom, že ve vleku událostí nemůžeme nic dělat...

    OdpovědětVymazat
  3. ... není sen jako sen ...
    ***
    hlavně, že se Tobě ani pasažérům nestalo nic vážného
    ***
    a přeji lepší sny :)

    OdpovědětVymazat
  4. Gombí, děkuju. Ale soudě podle dnešního rána bych řekla, že "čert se nikdy nevy... na jednu hromadu" ;-)

    OdpovědětVymazat