Dva dny v meandrech mezi komáry

Napřed novinky: 

Tenhle modrozlatý náramek po mně kdosi chtěl, zadarmo, za zveřejnění někde, netuším vlastně kde, a já ho nachystala... a ten někdo slíbil, že se ozve a už se neozval. Takže jsem ho dokončila podle svýho a je k mání.

**********************************************************************************************************

Minulej týden jsem si splnila dlouholetý přání vidět kus Litovelského Pomoraví nikoliv z cesty, ale z vody. Takže jsme celá  rodina podnikli dvoudenní víkendovou plavbu na raftu, což byla jaksi naše letošní rodinná dovolená... 

Dojmy:

- repelent funguje maximálně půl hodiny poté, co se ním napajcujete a napajcujete jím i všechno kolem;

- jedno balení repelentu na dvoudenní výlet do komáří kalamity fakt nestačí;

- když odhrnujete naplavený bordel u stromu spadlého přes vodu, celkem marně se zkuste přesvědčovat, že to, co plave zabalené v tom černým igelitovým pytli a má tvar koule, fakt není lidská hlava...

- zpruzený puberťák dodá celému výletu neopakovatelnou atmosféru a nečekaný rozměr;

- to černožlutý, co vás požralo do nohy, se jmenuje bzikavka slepoočka a po tý svini vám zůstane na noze žranec několik dní a děsně svědí;

- odpružená větev nad vodou vás může praštit do nohy a způsobit modřinu velikosti několika mexických dolarů;

- pár cyklistů zevlujících na mostě může znamenat i to, že se nekochají krajinou, ale pozorujou magora v neoprenu, kterej je připoutanej na druhé straně mostu lanem, je schovanej vlevo za pilířem a není vidět a ve chvíli, kdy vyjedete zpod mostu na peřej, vletí do vás zleva i se surfovacím prknem...

- jediný úkryt před miliony komárů je okolí ohně;

- schovat zbylé špekáčky do stanu a myslet si, že si je dáte k snídani, je blbost - do stanu vám totiž v nestřežené chvíli vleze žebravá toulavá kočka a ty špekáčky ukradne;

- brát si zimní spacák z obavy, že mi bude ráno chladno, znamená koupat se po většinu noci ve vlastním potu;

- široké a velmi nízké mosty, o které zalehnuti na dně raftu drhnete zády, vyvolají klaustrofobní pocity i v jedincích, kteří klaustrofobní pocit v životě neměli;

- Mlýnský potok před Olomoucí je na úseku vzdušnou čarou asi tak kilometr a půl dlouhej nejmíň deset kilometrů a cesta utíká rychleji při debatě o různých věcech, třeba Koriolisově síle...

- když prší a je chladno, umí chvílemi celkem obstojně pádlovat i osmileté děcko, které pádlo nikdy nedrželo v ruce :-)

Bylo to super! Jen škoda toho deště a chladna druhý den.