čtvrtek 31. července 2014

Trapná blbka...

Asi jsem úplně blbá, vadná, pomýlená a vůbec zaostalá a i když je mi přes čtyřicet, mají některý lidi dojem, že je třeba mě vychovávat, napomínat a různě přesvědčovat, že nejednám správně, nechovám se správně, nemyslím správně, ba naopak jsem mizerná matka, trapná blbka (co například nechápe, že plošný očkování mimin je úplně super vynález) a ještě hnusná závistivá nána, co jí vadí, když někdo prodává hnusy... když mi tím přece nekonkuruje.

Tak nějak jsem si myslela, že jsem dost stará na to, abych si mohla dovolit mít vlastní názor a občas ho i dát najevo, aniž by se odněkud vynořil nějaký mravokárce a osvícenec či bojovník za něčí práva... 

Jo, taky mám občas potřebu se proti něčemu vymezit. Ale když tak činím, nečiním tak proto, abych vzápětí čelila rozhořčeným názorům těch, co mají názor opačný. 

Nechodím nikomu strkat svůj pohled na věc až pod nos. A už vůbec nemám potřebu ho přesvědčovat o svý pravdě. Nesedí-li mi něčí názor - nemám potřebu mu jej za každou cenu vyvracet. Lezou mi na nervy lidi, co sežrali všechnu moudrost světa...

To byl jen takový výkřik do letního večera... Tady, kde je to moje. 

**********************************************************************************************
Kousky z poslední doby: 

Náušice rybičkové vyšívané:


Náhrdelník se shibori hedvábím:



A učím se sutašit podle knížky Annety Valious:


5 komentářů:

  1. Snad se na mě nebudete zlobit, když napíšu, že máte fantastický příspěvek, občas to taky potřebuju ze sebe vyhrnout a tohle je nejlepší způsob, v pondělí jsem se rozčilovala podobně, i když trochu jiným směrem ...http://mahynka.blogspot.cz/2014/07/herpecosi.html . Šperky opět krásné! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě že to máme kam vykřičet :-)) I když kdysi jsem někde četla radu, že nejlíp prej je to do záchodový mísy zařvat a pak spláchnout. Budu to muset někdy zkusit.

      Vymazat
  2. to s tou mísou jsem neznala ... ale jdu si zakřičet:)) eva

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný rybičky!!

    A otravný nátlakáči kolem. Taky mívám takový dojem, že už si můžu mít názor, jakej chci, a každej mi může dát pokoj a hotovo a dál se tím nezaobírat, šlus a jít si svou cestou. A nepouštím sednout lidi v tramvaji - to už by muselo bejt. Ať je pouštěj mladší. Akorátže to ve mně má tendenci přerůst v: "A tohle už taky dělat nebudu, ať si to dělá někdo jinej, mladej nadšenej." A to mi připadá už moc odtažitý.
    Uvědomila jsem si to, když jsem se cítila hrozně, když jsem se musela plazit po zemi před ajťákem a vystrkovat na něj zadek, abych mohla zastrčit nějakej kabel. To ať dělaj mladý kluci, ne já.
    On to nemoh dělat, protože byl zdravotně handicapován.

    OdpovědětVymazat
  4. Liško, zejtra jdu do banky, čelit jednomu z dnešních nátlaků :-)

    OdpovědětVymazat