sobota 1. prosince 2012

Dočkala jsem se!

Tak jsem se po dvaceti letech samostatnýho bydlení konečně dočkala! Po posledních třech letech čekání, kdy zůstala prázdná jedna stěna obývacího pokoje s tím, že bude prázdná tak dlouho, dokud se nepodaří zrealizovat můj sen - knihovnu přes celou jednu stěnu.
Konec štosů knížek naskládaných kolem postele! Konec přetékajících krabic, konec knížek narvaných v  šuplících, kredencích... Jupííííí!!!
Fotka nic moc... Ale lepší nemám :-) Muž můj tu knihovnu dokončil před chvílí, plnit se začne zítra.


Pravda, knihovna byla vykoupena i cenou nečekanou... Při nákupu v IKEA v Brně, kam jsme jeli minulou sobotu schválně na otvíračku s tím, že jen proletíme do skladu, naložíme, zaplatíme a pokusíme se odvézt naší Fábkou, jsem těsně před odchodem, v euforii, jak jsme to krásně zvládli a jak nám to dokonce vlezlo všechno i do auta, přehlídla jeden schod... a zvrtla si kotník tak, jak ještě nikdy v životě. Než jsem se dobelhala k autu, měla jsem kolem kotníku modrou bouli... Ještě s nábytkem v autě jsme jeli rovnou přes pohotovost.

Jo jo, takže se už týden "válím" doma. Tedy skoro - kromě středy, kdy jsem na celý den o berlích mazala do práce, bo někdo ty výplaty na konci měsíce prostě udělat musí... Ještě další týden se doma válet budu. Kotníček už je na tom líp, ale dobře ještě ne.

Ale všechno zlý je k něčemu dobrý a já musím říct, že i když nevydržím celej den ležet s nohou v ortéze, myslím že jsem za několik posledních let neměla tolik času na šití, jako jsem měla v posledních dnech :-))

S tímhle náhrdelníkem jsem se crcala dva týdny:





Náramek byl pak hotový za pár dnů:




Brož zabrala jen dva dny: 


Celá sada "Duběnky" je k vidění a taky ke koupi v olomoucké galerii Bohéma na Dolním náměstí :-)
A to ještě není konec!
Jedeme dál: 




Na černobílém náhrdelníku se už pracuje :-)


6 komentářů:

  1. Anni, já sním o takovém pokoji - knihovně, jaký bývá v anglických detektivkách. Taky máme knihy všude, už i v policích na záchodě.

    Ať se ti ten kotník dobře zahojí a nebolí, ovšem získaný čas ti závidím. Duběnky jsou perfektní.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten kotník, to je k vzteku, fuj, to jsem se lekla - jak jsem četla, čekala jsem, že v té euforii, jak to všechno vyšlo, jsi ještě nakoupila šest koberců navíc nebo tak něco - a on kotník :(

    Ke šperkům gratuluju. Včera jsem se po měsících koukla k sobě na flickr a viděla jsem je i tam.

    OdpovědětVymazat
  3. Jj, jenže to chce mít dům a v tom domě jeden pokoj, ze kterého se dá udělat knihovna :-) Naposledy jsem takový viděla ve vile Sola Gratia na Svatém Hostýně - i s klavírem, starými hlubokými křesly... prostě paráda :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Liško, v té euforii jsem taky koupila krabice, který se do tý knihovny nakonec vůbec nevejdou :-))))

    OdpovědětVymazat
  5. S tím kotníkem mě to mrzí, ale snad to bude brzo v pořádku...
    A Duběnková sada je opravdu nádherná...(knihovna taky...)

    OdpovědětVymazat
  6. Ooo, knihovnu závidím, ale přeju :), šperky jsou samozřejmě nádherné, šíleně pracné (laik to asi neuvidí, ale mě vstávají hrůzou vlasy na hlavě při pomyšlení, kolik času to muselo stát, než se zrodila ta krása, zlatej wirewrapping :DD)... a proč píšu ... chci vás pozvat na Vánoční soutěž o stříbrné náušnice z mé dílny :) - gabrielamilatova.blogspot.com Budu se těšit na shledanou a přeji krásné dny!!!
    Gabriela

    OdpovědětVymazat