Vypadám, jako bych hulila nejmíň čtyřicítku cigaret denně. Poznáte mě zdálky podle tuberáckýho kašle. Rvu do sebe antibiotika a na noc codein, abych se vůbec trochu vyspala.
Dnes jsem byla skoro po třech týdnech zase v práci. Stůl jsem debordelizovat nestihla, nutno zvládnout zejtra a v pondělí. Ale je fajn přijít po delší době do práce, kde někteří lidi i vypadaj, že vás rádi vidí :-) Ještě jsem si za ten téměř rok nestihla zvyknout, že je to možné - nechodit do práce permanentně nasraná a vzteklá, s averzí na většinu lidí kolem.
Od příštího týdne se nám rozpadne definitivně dojížděcí parta. Dva končí. Škoda, budou mi chybět. Buď to budu muset kočírovat sama anebo se pokusím ftírnout k partě jiný...
Snad se o víkendu vrátím aspoň trochu víc zpátky do reality... Nějak se nemůžu srovnat...
V hlavě se líhne jeden nápad, chce se mi nechat svoje rozpoložení těchto dní přenést rukama do konkrétní podoby... Zjistila jsem, že jsou věci, které se na tento blog napsat nedají...
Příští týden mě čeká dvoudenní "výlet" zase do Jeseníků. Tentokrát ovšem plně služebně :-) Šmarjá, potáhnu s sebou celou slavnostní uniformu a ještě večerní "coctail dress". Mno, ten si teda asi teprve budu muset koupit, bo mám akorát plesový šaty a to není zrovna nejlepší volba na tanečky na horskou chatu... Krom toho budu brát ještě pořád antibiotika, takže ani opít po pracovní době se nemůžu...
To, co jsem vyrobila v minulých dvou týdnech na horách:
Vidno, že hory jsou náramná inspirace - ten šedostříbrný komplet je nádherný!
OdpovědětVymazat