pátek 19. listopadu 2010

Je libo listopadovou borůvku?

A je po všem... Skoro.
Venku za oknem opět mlha jako mlíko a na plechové střeše je slyšet dešťové kapky. Jsem tu sama a čekám na zbytek rodiny, strávíme následující víkend tady spolu. Měli jsme už minulý, ale jak známo, Murphyho zákony jsou tu vždycky, když je nejmíň potřebujeme. Minulý týden z pátku na sobotu dostala mladší horečku, takže místo aby ráno v sobotu sedli do auta a jeli sem za mnou, jeli na pohotovost... Angína.
Stornopoplatek ve výši 100% za celý víkend pro tři lidi...

 (Vzadu horní nádrž Dlouhé Stráně)

No on vůbec ten víkend stál zato! Zůstala jsem tu sama. Téměř! Inu po mnoha letech jsem si zas vyzkoušela, jaký to je, když vám není proti srsti s někým mluvit (pokud je o čem!), někam po horách jít atd., zato je vám silně proti srsti společnost dotyčného třeba ve společný sauně nebo na pokoji!!! Kam klidně vleze, přestože ho nikdo nepozval a ještě v takovém okamžiku, kdy sedíte zabraní do práce, na uších sluchátka od empétrojky, hudbu na plné pecky, že i mobil máte položený před očima, abyste vůbec viděli, když někdo volá...!?!?
Ten infarktovej stav, kdy zvednete oči a najednou před váma stojí cizí chlap na území, které je jenom vaše a kam jste ho v žádném případě neměli nejmenší úmysl pozvat!!! Boha, málem mě štrejchlo!
Do sauny prosviští tak rychle, že přestože přijde až po vás a ještě v recepci hlasitě protestujete proti tomu, že se tam někdo připsal, než se v šatně otočíte, sedí ten parchant v sauně! První, na jediném místě, ze kterého je vidět skleněnýma dveřma na všechny příchozí ve sprchách! Nuž doufám, že si to aspoň řádně užil! Ještě že vzápětí došli asi další tři chlapi, pak už to bylo jedno...



Bilance: 
1. Každý večer v hospodě. V pondělí jsem tedy šla spát ve stavu, v jakém už hodně dlouho ne, podotýkám, že jsem nebyla sama, spolubydlící na tom byla asi tak stejně, v noci bylo třeba otevřít okna, protože by se nám asi nikdy nepodařilo vystřízlivět, v pokoji bylo jak v palírně! Od toho dne jsem už do těch svařáků nemíchala pivo nebo vaječňák v kávě či něco podobného...
2. Občas procházka ven, ovšem ta středeční teda stála zato! Převýšení 650 m asi na dvou kilometrech, bohužel času na dlouhou trasu s možností vrátit se jinudy nebylo, takže bylo nutno to, co jsme předtím sešli dolů, zas honem rychle do oběda vyšlápnout nahoru. Přísahám, že tenhle kus už v životě nahoru nepůjdu! Kdyby mě mučili, prostě ne! Lehnu si pod ten kopec a počkám, až mě někdo sebere... Jinak by to příště mohlo skončit tak akorát měděnou destičkou s textem: "tady padla vysílením ta, co byla tak blbá, že si myslela, že vyleze nahoru". Fakt jsem už stará! Když jsem to šla před necelými deseti roky, vůbec mi to tak děsný nepřipadlo, byl to vopruz, to si pamatuju, ale zvládla jsem to celkem v pohodě.



 (Divnej pohled - růžová mlha, co se valí za kopcem)

A teď se mi nechce domů...
A nechce se mi ani do práce!!! Naštěstí do ní nemusím až do středy, mladší dostala další antibiotika...

6 komentářů:

  1. Píšeš, že kopec byl opruz. Mě se spíš zdá, že opruz je onen vtírka z hotelu ;-) Cos mu řekla, když ti vlezl do pokoje? Třeba něco záhy uloví a bude klid:-)Bosorka

    OdpovědětVymazat
  2. To teda byl! Jenže naštěstí vypadl už v pondělí, takže už jsem ho pak tento týden nemusela řešit :-)) A jak to dopadlo v tom pokoji? Řekla jsem, že ke mně do pokoje žádný chlapi chodit nebudou a já k nim taky ne (ovšem vzhledem k tomu, že to zůstalo bez reakce, tak zbytečně...). Podívala jsem se na ty fotky, co mi jakože přišel ukázat, chvíli jsem vestoje vedla slušnou konverzaci (sednout jsem si netroufla) a pak jsem prohlásila: "tak čau na večeři" a to byl jasný signál, kdy teda pochopil, že má jít...

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, slušný a účinný postup ;-) Bos.

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den:) na váš blog jsem narazila náhodou, když jsem se pokoušela najít nějaké blogy o beadweawingu a goole mi vás vyplivl:))) nejen že vám chci pochválit výrobky (sama taky tvořím tak je mi to velmi sympatické) ale také váš styl psaní a názory...myslím, že musím souhlasit se vším co píšete např. o fashion blogískách, lidské neslušnosti apod:))) jsem ráda, že jsem narazila na váš blog, kde si můžu přečíst zajímavé a inspirativní články a taky se inspirovat vaší tvorbou:) a v neposlední řadě mě to ponouká k tomu, abych oprášila svůj blog a vložila na něj nějaké fotky své tvorby a nějaké své rozumy:)) přeju spoustu krásných výrobků a spoustu skvělých článků:) Jitka:)

    OdpovědětVymazat
  5. Jina: díky :-) Snad tu bude i dál co číst a na co koukat ;-) Je hnusné počasí a nedá se fotit, mám pár kousků, co jsem udělala, ale vyfocené nejsou...

    OdpovědětVymazat
  6. taky sem chtela dneska fotit:)) ale nedalo se fakt je hnusne, tak snad se to zlepší:))

    OdpovědětVymazat